Jestliže jste zejména v minulých letech v České republice investovali do fotovoltaických elektráren („FVE“), určitě vám neuniklo, že ze strany příslušných úřadů dochází velmi často ke kontrolám přiměřenosti a oprávněnosti podpory.

Téma je kromě toho intenzivně diskutováno též např. v Hospodářských novinách.

Poměrně zajímavé rozhodnutí v dané oblasti vydal nedávno Nejvyšší správní soud – konkrétně jde o rozsudek ze dne 26. 9. 2024 ve věci sp. zn. 10 As 158/2024, který si i stručně představíme v tomto článku.

O co se jednalo?

Provozovatel FVE v posuzovaném případě požádal skupinu ČEZ, aby příslušnou FVE připojila do distribuční soustavy na konci roku 2009. To se však nepodařilo a elektrárna byla připojena až dne 11. ledna 2010. Provozovatel sjednal se společností ČEZ Prodej s.r.o. jako povinně vykupujícím následně (18. ledna 2010) smlouvu o podpoře výroby elektřiny. Provozovatel a povinně vykupující přitom v dané smlouvě sjednali cenu ve stejné výši, jako by byla FVE uvedena do provozu již v roce 2009.

Provozovatel se následně dostal do hledáčku příslušných orgánů Státní energetické inspekce („SEI“). Orgány SEI konstatovaly, že provozovatel čerpal neoprávněně podporu v období 1. 1. 2013 až 31. 7. 2017 v celkové výši 1.035.258,86 Kč.

Se shora uvedenými závěry SEI provozovatel nesouhlasil, bránil se odvoláním, a odvolací orgán pouze snížil výši tvrzené neoprávněné podpory na 948.317,22 Kč (s ohledem na plynutí času). Provozovatel se následně bránil žalobou ke krajskému soudu, u které uspěl, a věc skončila i u Nejvyššího správního soudu, který zamítl kasační stížnost SEI a s konečnou platností tak vyhověl námitce provozovatele FVE.

A co vedlo k úspěchu provozovatele elektrárny?

Provozovatel uplatňoval v zásadě dvě argumentační linie: první z nich byla ta, že provozovatel čerpal podporu ve výši dle smlouvy, a nic nebrání tomu, sjednat si ve smlouvě vyšší cenu, než je cena stanovená v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, a druhou z nich byla ta, že inspekce založila zpětnou účinnost jednomu ustanovení zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie obecně umožňuje požadovat vrácení vyplacené podpory. Klíčový je však fakt, že až do 31. 12. 2021 bylo takové vracení podpory možné pouze v souvislosti se spácháním přestupku (resp. správního deliktu) – a teprve počínaje 1. 1. 2022 zákon umožňuje vrácení i v případě, kdy na podporu nevznikl nárok nebo došlo-li k čerpání podpory ze strany výrobce v nesprávné výši.

SEI tedy užila znění zákona platné až od začátku ledna 2022 k tomu, aby podle něj posuzovala okolnosti nastalé v letech 2013 až 2017. Nejvyšší správní soud vyložil (a vlastně stvrdil konstantní rozhodovací praxi českých soudů v tom), že není přípustná tzv. pravá retroaktivita, tj. přisuzování zpětné účinnosti právnímu předpisu tak, jak tomu bylo v našem případě: znění účinné od 1. 1. 2022 SEI použila ke zhodnocení právního stavu v letech 2013 až 2017.

„Příběh“ prezentovaný v tomto článku je zjevně součástí širšího fenoménu – otázky tzv. překompenzace výrobců energie z obnovitelných zdrojů. Tento fenomén má svůj původ v „solárním boomu“ na konci nultých let tohoto století, kdy stát nejprve přislíbil značnou podporu výrobcům energie z obnovitelných zdrojů (tehdy šlo zejména o fotovoltaiku) a následně, k počátku roku 2010 tuto podporu zřetelně omezil. Dále probíhalo též sektorové šetření ze strany orgánů Evropské unie, a nyní probíhají diskuse o nastavení a změnách rozmezí vnitřního výnosového procenta, které je v současné době měřítkem přiměřenosti podpory.

Pro koho je tedy uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu podstatné a co si z jeho závěrů vzít pro podnikatelskou i právní praxi?

  1. Pokud má provozovatel sjednanou určitou výši ceny s povinně vykupujícím, má dle všeho toto ujednání obecně přednost před cenou stanovenou cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Zde bude zajímavé vyčkat, zda se bude tento závěr v budoucnu dále vyvíjet či proměňovat.
  2. Řeší provozovatel obtíže v podobě hrozby vracení podpory?
    1. Pokud ano, je klíčové datum, kdy k neoprávněnému čerpání podpory mělo dojít.
    2. Došlo-li k tvrzenému neoprávněnému čerpání před 1. lednem 2022? Pokud ano, pak je nutné aplikovat tehdejší předpisy a ptát se, zda k neoprávněnému čerpání došlo v souvislosti se spácháním přestupku (správního deliktu).
    3. Pokud se tak mělo stát v období po 1. lednu 2022, pak je postačující podmínka, že k čerpání došlo „v případech, kdy na podporu podle (…) zákona nevznikl nárok“.

Jste-li provozovatelem obnovitelného zdroje energie (např. fotovoltaické elektrárny), sledujte na pozadí shora uvedeného postup příslušných orgánů v případě, že neoprávněně čerpanou podporu prošetřují.

Author