Stávající právní úprava
Přestože se v posledních letech kryptoaktiva stala na globálním finančním trhu fenoménem, český právní řád dlouhou dobu žádným způsobem neupravoval jejich právní rámec, a i v současné době podléhají pouze minimální regulaci. Výjimkou pak byly pouze investiční nástroje ve formě derivátů navázaných na kryptoaktiva, které podléhají regulaci zákona o podnikání na kapitálovém trhu.
První zmínky o kryptoaktivech (původně tedy o virtuální měně a později rozšířené na virtuální aktiva) se objevily až od roku 2017 v zákoně o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, podle které se osoby poskytující služby spojené s virtuální měnou, resp. aktivem zařadily mezi tzv. povinné osoby, v důsledku čehož klienti těchto osob začali podléhat především identifikaci a kontrole a obchodování s kryptoaktivy tak přestalo být zcela anonymní. Ve stejném roce vzal na vědomí existenci virtuální měny i zákon o dani z přidané hodnoty.
Od 1. ledna 2021 se pak poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem stalo samostatným oborem činnosti v rámci živnosti volné, který lze vykonávat pouze, pokud byl v rámci živnosti volné ohlášen, a jehož výkon právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu.
Chystané Nařízení MiCA
Rozvíjející se trh kryptoaktiv nicméně vyžaduje zavedení rozsáhlejší regulace, o což se již některé státy pokusily. Jednání na úrovni EU vyústily v přípravu jednotných pravidel pro vydávání a obchodování s kryptoaktivy, a to ve formě návrhu nařízení o trzích s kryptoaktivy označovanému jako nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets).
Návrh nařízení MiCA byl představen v září 2020. V době českého předsednictví v Radě EU v říjnu 2022 byla dosažena konečná dohoda na textu nařízení, ten však bude ještě třeba přeložit do všech jazyků členských států a následně formálně schválit. Očekává se, že by nařízení mohlo být vyhlášeno v prvním čtvrtletí roku 2023 s tím, že použitelné by mělo být přibližně ve třetím čtvrtletí roku 2024. Níže uvádíme některé zásadní novinky, které tato regulace kryptoaktiv přinese.
Požadavky na poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy
Nařízení MiCA umožní poskytovat služby související s kryptoaktivy pouze právnickým osobám se sídlem v členském státě EU, a to na základě povolení od příslušného regulátora členského státu, s tím, že tyto služby bude možné poskytovat v celé EU na základě práva usazování (včetně zřízení pobočky) nebo na základě volného pohybu služeb (na přeshraničním základě). Poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy nařízení předepisuje celou řadu povinností a zavádí obezřetnostní požadavky, včetně kapitálových podle typu poskytovaných služeb. Nabývání poskytovatelům služeb souvisejících s kryptoaktivy, popř. účastí na těchto poskytovatelích bude podléhat oznamovací povinnosti a případně též schválení orgánem domovského státu.
V České republice tak vznikne nová kategorie regulovaných finančních institucí. Stávajícím poskytovatelům služeb nicméně bude po dobu přechodného období v délce 18 měsíců umožněno poskytovat služby v oblasti kryptoaktiv na základě stávajících pravidel, po skončení přechodného období však budou moci poskytovat služby v oblasti kryptoaktiv pouze s novým povolením podle nařízení MiCA.
Kategorie kryptoaktiv
Nařízení MiCA nereguluje jen obecně známé kryptoměny, ale rozlišuje následující 3 kategorie kryptoaktiv, na která se bude vztahovat různě přísná úroveň regulace:
- tokeny vázané na aktiva označované též jako „ART“ (asset-referenced token), jejichž cílem je udržet stabilní hodnotu navázáním na několik fiat (zákonných) měn, jednu nebo několik komodit nebo jedno nebo několik kryptoaktiv, případně na hodnotu kombinace těchto aktiv;
- elektronické peněžní tokeny označované též jako „EMT“ (electronic money token), jejichž účelem má být použití jako prostředku směny s cílem udržet stabilní hodnotu navázáním na hodnotu fiat (zákonné) měny;
- ostatní kryptoaktiva představující digitální zachycení hodnoty nebo práv, která mohou být převáděna a ukládána elektronicky pomocí technologie sdíleného registru označované též jako „DLT“ (distributed ledger technology) nebo pomocí obdobné technologie a která odpovídají takzvaným užitným tokenům (utility token) určeným k poskytování digitálního přístupu ke zboží nebo službě přijímaným pouze emitentem těchto tokenů.
Do kategorie ostatních kryptoaktiv spadá většina tradičních kryptoměn jako Bitcoin nebo Ether. Tato kategorie kryptoaktiv s ohledem na jejich nefinanční povahu není regulována příliš přísně, pro veřejné nabízení těchto kryptoaktiv musí emitent splňovat pouze základní povinnosti a vypracovat tzv. bílou knihu (white paper) obsahující informace uvedené v nařízení, která musí být oznámena příslušnému orgánu a zveřejněna, a která by se mohla považovat za určitou obdobu prospektu cenných papírů. Bílá kniha se nebude vyžadovat, pokud budou kryptoaktiva nabízena bezplatně, výhradně kvalifikovaným investorům, méně než 150 osobám v jednom členském státě, pokud po dobu 12 měsíců celková hodnota protiplnění u nabídky nepřesáhne 1 milion EUR nebo ekvivalent v jiné měně nebo kryproaktivech nebo pokud budou kryptoaktiva vytvářena automaticky prostřednictvím těžby kryptoměn jako odměna za údržbu DLT nebo validaci transakcí nebo se bude jednat o kryptoaktiva jedinečná, která nejsou zastupitelná jinými kryptoaktivy.
Pro veřejné nabízení elektronických peněžních tokenů bude muset mít emitent povolení úvěrové instituce nebo instituce elektronických peněz, splňovat požadavky právních předpisů vztahující se na instituce elektronických peněz a vypracovat a oznámit příslušnému orgánu bílou knihu a tuto zveřejnit. Povolení a bílá kniha se nebude vyžadovat v případě, kdy bude nabídka určena pouze kvalifikovaným investorům nebo pokud průměrná nevyužitá částka elektronických peněžní tokenů nepřekročí za období 12 měsíců 5 milionů EUR nebo ekvivalent v jiné měně (nestanoví-li členský stát nižší hranici). Dodatečné požadavky jsou předepsány pro elektronické peněžní tokeny, které budou evropským orgánem pro bankovnictví klasifikovány jako významné.
Nejpřísněji regulovanou kategorií kryptoaktiv budou tokeny vázané na aktiva. Pro jejich veřejné nabízení musí mít emitent od příslušného orgánu domovského státu získat příslušné povolení, pokud nabídka tokenů není určena pouze kvalifikovaným investorům nebo pokud průměrná nevyužitá částka elektronických peněžní tokenů nepřekročí za období 12 měsíců 5 milionů EUR nebo ekvivalent v jiné měně. Emitent tokenů vázaných na aktiva nařízení mimo jiné a předepisuje řadu dalších povinností, musí například vytvářet a udržovat rezervu aktiv, a stanoví jim kapitálové požadavky. Pokud evropský orgán pro bankovnictví klasifikuje tokeny jako významné bude jejich emitent povinen plnit další povinnosti předepsané nařízením. Nabývání emitentů tokenů vázaných na aktiva, popř. účastí na těchto emitentech bude rovněž podléhat oznamovací povinnosti a případně též schválení orgánem domovského státu.
