Ve sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 314/2025 Sb., jehož součástí je i novela soudního řádu správního účinná od 1. ledna 2026. Novelizované znění s.ř.s. obsahuje ustanovení, která mohou výrazným způsobem ovlivnit a modernizovat fungování správního soudnictví. Pojďme se na některé konkrétní změny podívat.
Novela zpřesňuje povinné náležitosti při označení fyzických a právnických osob. Dále upravuje podobu úkonů účastníků v řízení. Cílem novely je však zefektivnit soudní přezkum správních rozhodnutí, a to zavedením povinné elektronické komunikace (pro velkou část účastníků) se správními soudy a dále umožněním přezkumu závazných stanovisek, která jsou podkladem pro vydávaná správní rozhodnutí.
Změny ohledně podoby a způsobu činění úkonů účastníků a osob zúčastněných nám přináší znění ust. § 37s.ř.s. . Nově nebude možné úkon disponující s řízením nebo jeho předmětem (typicky zpětvzetí žaloby) provést ústně do protokolu. Vždy se pro takový úkon bude vyžadovat jeho písemná forma. U písemné formy úkonů s.ř.s. nově upravuje i jejich povinnou elektronickou podobu. Osoby (nebo jejich zástupci), kteří mají ze zákona zpřístupněnu datovou schránku (tj. všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby), mají nově povinnost činit všechna podání v elektronické podobě. Ačkoliv zákon váže povinnost činit úkony v elektronické podobě na ze zákona zpřístupněnou datovou schránku, nestanoví povinnost provádět úkony v elektronické podobě pouze prostřednictví datové schránky. Povinnost tak bude splněna i v případě, že účastník řízení učiní úkon emailem opatřeným uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Možnost podat správnímu soudu v listinné podobě je zachována jen v odůvodněných případech, nebude-li možné podání učinit v elektronické podobě (bude se např. jednat o případy, kdy přílohou podání má být fyzická věc). Ustanovení dále zpřesňuje náležitosti obecného podání ve věci samé, když taxativně uvádí údaje, které musí podatel uvést. Nově u fyzických osob bude potřeba uvést jejich datum narození. U právnických osob bude podatel povinně uvádět obchodní firma nebo název, sídlo a pokud bylo přiděleno, tak IČ právnické osoby).
Novelizovaný § 62 rozšiřuje možnosti správního orgánu (odpůrce) vydat během soudního přezkumu nové rozhodnutí uspokojující navrhovatele i v případě, že tím dojde k zásahu do práv a povinností třetích osob, avšak pouze se souhlasem těchto osob (nemusí se nutně jednat o osobu zúčastněnou na řízení, ale o jakoukoliv třetí osobu, tj. i takovou, která možnost účastenství v soudním řízení nevyužila). O tom, že je možné navrhovatele tímto způsobem uspokojit, bude předseda senátu povinen bude odpůrce poučit. Zároveň bude mít povinnost poučit navrhovatele o možnosti vzdát se v rámci jeho uspokojení práva na náhradu nákladů soudního řízení.
S koncepční změnou pak novelizace přichází v ust. § 65 s.ř.s. Pro účely soudního řízení správního bude za rozhodnutí považováno také závazné stanovisko, které ve správním řízení brání vydání požadovaného povolení či souhlasu. V praxi tak navrhovatel nebude muset s podáním správní žaloby čekat, až správní orgán jeho žádost zamítne, zamítavé rozhodnutí se bude opírat o závazné stanovisko. Závazné stanovisko je přitom možné obstarat si i před zahájením správního řízení. Nově bude možné bránit se přímo proti stanovisku samému bez nutnosti vedení správního řízení zakončeného (předem očekávaným) zamítavým rozhodnutím. Tato úprava má zefektivnit zejména stavební řízení a ulevit stavebním úřadům, které již nebudou muset formálně zamítat žádosti na základě negativních stanovisek. Stejně tak je účelem ustanovení ušetřit čas žadatelům, kteří nebudou nuceni čekat na vydání předem očekávatelného zamítavého rozhodnutí o povolení či souhlasu, ale budou mít možnost se soudně bránit již napadením samotného závazného stanoviska.
Za zmínku jistě stojí i nové znění ust. § 71, které rozšiřuje povinné náležitosti žaloby proti rozhodnutím, která se navrhovateli neoznamují, o určení dne, kdy se navrhovatel s rozhodnutím prokazatelně seznámil. Ukládá navrhovateli novou povinnost k žalobě přiložit i rozhodnutí správního orgánu v prvním stupni, pokud mu nebylo oznámeno. V ust. § 72 je pak upřesněna lhůta pro podání žaloby proti rozhodnutím, která se navrhovateli neoznamují. Subjektivní lhůta činí 2 měsíce ode dne, kdy se navrhovatel prokazatelně s rozhodnutím seznámil, objektivní pak nejpozději 1 rok od právní moci rozhodnutí.
Závěrem můžeme shrnout, že ačkoliv se novela s.ř.s. účinná od ledna 2026 nezdá obsáhlá, její dopady na praxi budou s největší pravděpodobností znatelné. Je obrazem snahy zrychlit řízení, a to ať už řízení správní díky přelomové přímé změně spočívající v možnosti napadnout správní žalobou negativní závazné stanovisko. Zrychlení soudního řízení správního přinese povinnost elektronické komunikace se správními soudy.
