Společnost OpenAI, jejímž spoluzakladatelem byl miliardář Elon Musk, již několik let vyvíjí umělou inteligenci, schopnou generovat text a odpovídat na dotazy uživatelů. Jejich nejnovější verze ChatGPT (Generative Pre-trained Transformer) je jazykovým modelem pro automatické generování textu na základě vstupů zadaných uživateli. Tento chatovací bot je od 30. listopadu 2022 k dispozici na serverech společnosti a přístup k němu lze získat po založení účtu na stránkách OpenAI.
Chatbot byl trénován na obrovském množství informací a na položené dotazy či pokyny dokáže generovat dlouhé a hlavně smysluplné výstupy, které se často jen stěží dají odlišit od výstupů reálných osob. Informace, které byly součástí tréninku Chatbota, jsou však aktuální pouze do roku 2021, a je proto potřeba mít na paměti, že v současné době Chatbot nedokáže najít aktuální dopravní spojení či pravdivě odpovědět na to, kdo je vítězem posledních prezidentských voleb v ČR. Je však například schopen dle zadaných kritérií psát odborné články, seminární práce, celé kapitoly knih či dokonce poezii. ChatGTP tak dává dohromady informace načerpané z veřejně dostupných zdrojů a na jejich základě vytváří unikátní výstupy založené na různé kombinaci zdrojů a dat. Zde se nachází jádro sledované problematiky – kdo je autorem textů vygenerovaných skrze umělou inteligenci? Je jím její vývojář, uživatel, jenž zadal vstup, či sama umělá inteligence? Podobná otázka vyvstává i u dalšího produktu společnosti OpenAI a to systému DALL-E, jenž je schopen generovat digitální obrázky na základě popisů.
Dle § 5 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon”), je autorem fyzická osoba, která vytvořila dílo, k němuž autorské právo vzniká. Umělá inteligence ze své podstaty není osobou v právním slova smyslu, nýbrž pouhý algoritmus, nemůže být tudíž autorem svých výstupů. Co se týče vývojářů, ani oni nejsou autory výstupů Chatbota. Ve svých všeobecných obchodních podmínkách společnost OpenAI uvádí, že postupuje veškerá práva k výstupu ChatuGPT uživateli, jenž zadal vstup, který k jeho vygenerování vedl.
Ohledně osob, zadávajících vstupy, je však situace komplikovanější, než se může na první pohled jevit. Otázka autorství zde zatím není jednoznačně právně řešena, i když prozatím se zdá, že osoby, které využívají umělou inteligenci k podpoře svého tvůrčího procesu, mohou mít nárok na vlastnictví díla, pokud odráží jejich volbu a kreativitu. Tento požadavek na odraz tvůrčí kreativity a volby konkrétní osoby k získání autorských práv může být ošemetný. Jak jeden z článků k dané problematice uvádí,[1] jen pokyn „napiš milostnou báseň“ by dost pravděpodobně nebyl dostatečným k tomu, aby osoba mohla následně nabýt autorských práv k vygenerované básni. Hranice toho, kdy je požadavek naplněn, zatím není nijak ostře vymezena. Ve svých všeobecných obchodních podmínkách navíc OpenAI dodává, že je třeba mít na paměti, že výstup umělé inteligence nemusí být unikátní a dva uživatelé tak mohou získat výstup zcela totožný. To je v kontradikci s vnímáním autorského díla dle našeho práva, jež autorství staví na výsledcích tvůrčí činnosti konkrétního autora a je tak vyloučeno, aby vznikla dvě zcela totožná autorská díla – dle této koncepce je první vytvořené dílo dílem autorským, druhé je plagiátem.
Pokud dvě osoby dostanou od Chatbota stejný výstup, může to svědčit o nedostatečném tvůrčím projevu těchto osob co se týče zadaného vstupu a výstup by tak v této souvislosti neměl být chráněn autorským právem. Jakýkoliv výstup umělé inteligence je navíc odvozen z volně dostupných informací, ze kterých tento algoritmus čerpá. To může zapříčinit i až nebezpečnou podobnost vygenerovaného výstupu s již existujícím dílem, ze kterého umělá inteligence čerpala a jež zároveň neuvedla jako zdroj dle běžných citačních norem.
Recentní novela autorského zákona, reflektující směrnici DSM, zakotvuje zákonnou licenci k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat. Tato licence je zásadní pro možnost umělé inteligence analyzovat texty a zakomponovat je do svého výstupu, jehož účelem je získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti. Neplyne z ní již však právo uživatele, takový text, který se dostatečně neodlišuje od díla původního, použít jako dílo vlastní, což z ní činí dvousečnou zbraň, jelikož Chatbot může do svého výstupu zakomponovat část díla chráněnou autorským právem, ale uživatel si této skutečnosti nemusí být vědom. Pokud by tak uživatel chtěl být nanejvýš opatrný, měl by jednak uvádět, že text byl vygenerován umělou inteligencí a dále uvést, z jakých zdrojů pak při tvorbě výstupu vycházela tato inteligence, na což je možné se jí přímo zeptat. Vzhledem k tomu, že otázka autorského práva k takovému výstupu umělé inteligence a možnosti jeho užití zatím není vyjasněna, nelze s jistotou říci, jak bude v praxi řešena v případných budoucích sporech o autorství.
Přitom se již dnes objevují případy lidí, kteří vydělávají na knihách, jež za ně umělá inteligence napsala.[2]
Celkově lze říci, že problematika umělé inteligence a autorského práva k jejím výstupům je velmi komplexní a stále se vyvíjí. Zatímco některé země se již snaží tuto otázku řešit prostřednictvím právních předpisů, v jiných stále existuje nejasnost ohledně toho, kdo by měl mít právo na výsledky práce umělé inteligence. Je důležité, aby se právní předpisy snažily najít rovnováhu mezi ochranou práv tvůrců a podporou inovace v oblasti umělé inteligence. Vzhledem k rychlému pokroku v této oblasti se očekává, že se problematika bude dále rozvíjet a měnit, a je tedy nutné sledovat aktuální vývoj a přizpůsobovat právní předpisy novým výzvám a potřebám.
Pro ilustraci aktuálnosti této problematiky uvádíme, že odstavec výše byl v nezměněné podobě vygenerován umělou inteligencí.
[1]https://intellectual-property-helpdesk.ec.europa.eu/news-events/news/intellectual-property-chatgpt-2023-02-20_en
[2] https://www.reuters.com/technology/chatgpt-launches-boom-ai-written-e-books-amazon-2023-02-21/
