Nový zákon transponující směrnici o restrukturalizaci a insolvenci[1] by měl poskytnout pomoc podnikatelům v dočasných finančních obtížích a umožnit jim vyhnout se bankrotu. Senát jej schválil ve středu 23. srpna tohoto roku. Znění zahrnuje i novelu insolvenčního zákona, která s ní souvisí. Návrhy budou odeslány k podpisu prezidentovi.

Poslanecká sněmovna během projednávání provedla úpravy původního vládního návrhu, kdy zpřesnila postup při přípravě preventivní restrukturalizace a vymezila oblast nedotčených stran. Tyto změny byly provedeny s cílem odstranit potenciální nejasnosti a chyby v původním textu. Neboť k projednání a schválení zákona v Senátu došlo ve středu 23. srpna tohoto roku a legisvakanční lhůta je stanovena na jeden den, s účinností lze počítat do měsíce. Transpozice však zaznamenává roční zpoždění, na základě něhož Česká republika čelí řízení o porušení povinností.

Hlavním cílem konceptu preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům uzavřít dohodu se svými klíčovými věřiteli a zároveň udržet provoz jejich podniku. Tento proces směřuje k předejití bankrotu a zachování či obnově schopnosti podnikat. Samotný podnikatel se bude snažit dosáhnout stabilizace svého podnikání prostřednictvím jednání s věřiteli ohledně plánu restrukturalizace. Podnikatel má svobodu vybrat si, s jakými věřiteli bude jednat. Je třeba zdůraznit, že práva tzv. „nedotčených věřitelů“, tedy těch, které podnikatel neosloví (například z důvodu menší výše svých pohledávek), zůstanou nedotčena.

Proces restrukturalizace začíná vydáním písemné výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu, která je doručena všem stranám. Současně podnikatel poskytuje sanační projekt a oznámí tuto iniciativu i restrukturalizačnímu soudu a v případě účasti orgánů veřejné moci jim zasílá potřebné dokumenty. Kromě sanačního projektu je nutné k dalšímu jednání vypracovat samotný restrukturalizační plán.

Zatímco sanační projekt se zaměřuje na představení plánu pro zachování provozuschopnosti podniku na základě reálných předpokladů, restrukturalizační plán se zaměřuje na konkrétní opatření a závazky, které budou v rámci preventivní restrukturalizace provedeny. Sanační projekt je součástí restrukturalizačního plánu, a to i v případě, že došlo po jeho zpřístupnění dotčeným stranám ke změně, neboť poskytuje důležité informace o stavu podniku a jeho budoucnosti.

Jakmile je projekt vypracován, přichází přijímací proces, který zahrnuje několik kroků. Nejdříve podnikatel předkládá restrukturalizační plán ke hlasování všem dotčeným stranám. Hlasování nelze provést dříve, než uplyne lhůta pro přezkum pohledávek, a po jeho předložení již nelze plán měnit. Skupina dotčených stran plán přijme, pokud se pro něj vysloví tříčtvrtinová většina hlasů, nebo pokud je přijat všemi skupinami dotčených stran.

Pokud plán přímo ovlivní práva nesouhlasících stran tím, že zasahuje do jejich financování či oblasti zaměstnanosti, je účinný až poté, co jej potvrdí restrukturalizační soud. V opačném případě je účinný okamžikem jeho přijetí vůči všem dotčeným stranám. Pokud je plán zrušen soudem nebo v souvislosti s úpadkem podnikatele, spojují se s tímto zrušením účinky podle § 103. Podnikatel musí dále informovat dotčené strany o plnění restrukturalizačního plánu a souvisejících opatření, finančním plánu a nákladech na restrukturalizaci, kromě případů, kdy jsou stanovena jiná ustanovení nebo smlouvy.

Preventivní restrukturalizace končí v několika situacích, například když podnikatel oznámí dotčeným stranám, že nebude pokračovat v jednáních o restrukturalizačním plánu, návrh restrukturalizačního plánu nebyl předložen k hlasování nebo dohoda o jeho přijetí nebyla uzavřena do 6 měsíců od zahájení restrukturalizace, plán byl splněn nebo nesplněn, nebo v případě úpadku podnikatele. Skončení preventivní restrukturalizace je ohlášeno podnikatelem písemně dotčeným stranám. Restrukturalizační plán je považován za splněný, pokud jsou splněny jeho podmínky a podnikatel vyřídil své povinnosti vůči dotčeným stranám, nebo pokud na splnění již netrvají.

Významný rozdíl oproti insolvenčnímu řízení, resp. institutu reorganizace v rámci tohoto řízení, spočívá v tom, že do procesu preventivní restrukturalizace budou začleněni pouze klíčoví věřitelé, „dotčené strany“, které podnikatel osloví. Ostatní věřitelé budou své pohledávky řešit postupně podle stanovených lhůt. Navíc soud nebude veřejně zveřejňovat informace o probíhající restrukturalizaci, aby se minimalizovaly negativní dopady veřejného mínění. Podstatným rozdílem je i fakt, že během období preventivního restrukturalizačního procesu bude u podnikatele nadále existovat právo na řízení svého jmění, s výjimkou situací, kdy zákon nebo preventivní opatření nařizuje odlišný postup. Taktéž bude na podnikateli uložena povinnost pozastavit své dispoziční kroky v případě vyhlášení obecného moratoria, což nicméně vždy vyžaduje souhlas soudu na základě podané žádosti. Předběžně však nebudou existovat žádná omezení pro podnikatele v rámci správy svého jmění.

V preventivní restrukturalizaci hrají dotčené strany klíčovou roli. Jsou to subjekty, které jsou přímo ovlivněny změnami a opatřeními během procesu restrukturalizace. Tato kategorie zahrnuje věřitele, zaměstnance, akcionáře, dodavatele a další subjekty s právním nebo obchodním vztahem k podnikateli podstupujícímu restrukturalizaci. Jejich role je podstatná s ohledem k

  • hlasování, kdy dotčené strany mohou hlasovat o schválení restrukturalizačního plánu, který může měnit aspekty podnikání, včetně financí a pracovních míst, jejich hlas je klíčovým prvkem pro potvrzení plánu;
  • informacím, kdy podnikatel má povinnost informovat dotčené strany o změnách a opatřeních během restrukturalizace, což zahrnuje i finanční plán, provedená opatření a náklady;
  • spolupráci, neboť dotčené strany mohou být zapojeny do tvorby plánu a spolupracovat na jeho vytvoření, jejich podpora je nutná pro úspěšnou realizaci;
  • právům, protože zákon zaručuje, že práva dotčených stran budou respektována a proces bude transparentní a spravedlivý.

Oproti tomu nedotčené strany mají ve vztahu k preventivní restrukturalizaci menší přímou roli než strany dotčené, ale i jejich postavení je významné. Jedná se o subjekty, které nejsou přímo zasaženy změnami a opatřeními, které jsou součástí restrukturalizačního procesu, ačkoli mohou být ovlivněny následky těchto změn.

Osobní působnost zákona o preventivní restrukturalizaci je záměrně omezena na obchodní korporace, tedy na obchodní společnosti a družstva. Toto omezení je odvozeno od českého právního rámce, kde obchodní korporace představují právnické subjekty s primárním cílem podnikání a tvorbou obchodních závodů. Pouze tyto subjekty jsou zapsány do obchodního rejstříku a považovány za podnikatele bez ohledu na jejich skutečnou činnost. Jiné subjekty, které mohou provozovat ekonomickou činnost, ale neprimárně za účelem dosažení zisku (např. spolky), jsou z tohoto zákona vyloučeny. Zároveň jsou v souladu s transponovanou směrnicí vyloučeny finanční instituce a jiné finanční subjekty. Z důvodu specifických charakteristik a potřeb těchto subjektů je zákonná úprava preventivní restrukturalizace omezena pouze na právnické osoby. Oproti tomu negativní vymezení osobní působnosti insolvenčního zákona, který se věnuje úpadkům jak podnikajících, tak i nepodnikajících subjektů, přináší zásadní rozdíl. Zákon o preventivní restrukturalizaci též nezahrnuje státní orgány, územně samosprávné celky a další instituce vykonávající veřejnou moc a agendu. Naopak státní podniky, které vykonávají podnikatelskou činnost, spadají do osobní působnosti tohoto zákona, neboť vyhovují definici podnikatele a mají obchodní závod. Tímto záměrným omezením na obchodní korporace a s ohledem na povahu ekonomických subjektů je zabezpečeno, že preventivní restrukturalizace bude aplikována na subjekty s reálným podnikatelským záměrem a schopností nést náklady spojené s restrukturalizací. Zákon bude aplikovatelný pro obchodní korporace mimo:

  • garanční fondy obchodníků s cennými papíry a Garanční systémy finančního trhu a jím spravované fondy,
    • Tyto subjekty jsou vyloučeny ze zákona, neboť jsou spjaty s finančním trhem a mají zvláštní postavení v rámci obchodování s cennými papíry. Jejich činnost se týká zajišťování integrity a stability finančního trhu, což je záležitost, která přesahuje rámec preventivní restrukturalizace.
  • banky, spořitelní a úvěrní družstva a jiné úvěrové instituce (podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce),
    • Tyto finanční instituce mají klíčovou roli ve finančním systému a mají zvláštní regulace a záchranná opatření stanovená zákonem, která se liší od principů preventivní restrukturalizace. Jejich vyloučení z tohoto zákona umožňuje zachování stability finančního sektoru.
  • obchodníky s cennými papíry a investiční podniky (podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení 575/2013) nebo subjekty kolektivního investování (podle čl. 4 odst. 1 bodu 7 nařízení 575/2013),
    • Tyto subjekty jsou úzce spojeny s finančními trhy a mají specifickou činnost. Zohlednění jejich aktivity a povinností v rámci obchodování s cennými papíry přesahuje rámec preventivní restrukturalizace.
  • centrální depozitáře cenných papírů (podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v EU a centrálních depozitářích cenných papírů)
    • Centrální depozitáře mají klíčovou úlohu v rámci fungování cenných papírů a mají specifické právní a technické požadavky. Jejich vyloučení z preventivní restrukturalizace zajišťuje stabilitu a integritu systému zpracování a uchovávání cenných papírů.
  • ústřední protistrany (podle čl. 2 bodu 1 nařízení 648/2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů),
    • Ústřední protistrany zajišťují uskutečňování obchodů s deriváty a mají specifické funkce a povinnosti. Z důvodu složitosti této oblasti jsou z preventivní restrukturalizace vyloučeny.
  • osoby, které jsou institucí, finanční institucí nebo finanční holdingovou osobou, smíšenou finanční holdingovou osobou nebo smíšenou holdingovou osobou (podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu),
    • Tato vyloučení se týkají entit, které jsou regulovány zvláštními pravidly a mají klíčový vliv na finanční stabilitu. Jejich vyloučení z preventivní restrukturalizace zohledňuje specifický charakter těchto subjektů.
  • zdravotní pojišťovny (zřízené podle zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách) a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky,
    • Zdravotní pojišťovny mají specifický charakter ve zdravotním systému a mají stanovené povinnosti vůči zdravotnictví a pojištěncům. Z preventivní restrukturalizace jsou vyloučeny kvůli specifickým zájmům a postavení v rámci veřejného zdravotního systému.
  • pojišťovny nebo zajišťovny (podle zákona o pojišťovnictví).
    • Pojišťovny a zajišťovny mají klíčovou úlohu v rámci zajišťování rizik a mají specifické regulace a povinnosti. Jejich vyloučení z preventivní restrukturalizace zohledňuje složitost a závažnost finančního a pojišťovacího sektoru.

Zákon o preventivní restrukturalizaci představuje významný krok směrem k podpoře podnikatelů v dočasných finančních těžkostech. Jeho cílem je umožnit podnikatelům uzavřít dohodu se svými klíčovými věřiteli a tím předejít bankrotu, což může vést k zachování provozu podniků a obnově jejich schopnosti podnikat. Nicméně, nový zákon může přinést i určité problémy a výzvy. Mezi tyto problémy může patřit potenciální nesouhlas věřitelů s navrhovaným plánem, což by mohlo zpomalit nebo komplikovat proces restrukturalizace. Dále může docházet k diskuzím ohledně vyvážení práv a zájmů různých dotčených stran. Navíc, i když je omezena osobní působnost na obchodní korporace, může se objevit otázka, zda by tento nástroj neměl být rozšířen i na jiné subjekty s ekonomickou činností.

Závěrem lze říci, že preventivní restrukturalizace má potenciál významně přispět k podpoře podnikatelů v obtížných situacích a k udržení ekonomické stability. Nicméně jeho úspěch bude záviset na efektivní spolupráci mezi všemi dotčenými stranami a na schopnosti překonávat případné problémy a výzvy, které mohou během procesu vzniknout

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132

Author

  • Barbora focused on commercial law, litigation and arbitration and is a member of the firm`s litigation and insolvency practice. Barbora had co-managed the Prague PETERKA & PARTNERS office as a Partner and Deputy Director since 2016. In 2018, Barbora was appointed Director for the Czech Republic office. She is the Leader of the Litigation and Insolvency practice at PETERKA & PARTNERS. Barbora has represented local and foreign clients in many commercial disputes before courts and arbitration tribunals, including international arbitrations under ICC, UNCITRAL and VIAC Rules. She has coordinated a number of litigations before French courts in cooperation with French law firms and also provides day-to-day advisory to major clients and international client groups related to their commercial activities in the Czech Republic. Barbora joined the firm after her studies at the Faculty of Law in Prague and the Faculty of Law in Nancy, France.

    Všechny články autora urbancova@peterkapartners.cz CV