V pátek 21. 4. 2023 byl ve třetím čtení poslaneckou sněmovnou přijat návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Návrh zákona transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práv Unie a jehož transpoziční lhůta pro přijetí odpovídající národní úpravy uplynula již 17. 12. 2021.
Návrh zákona má přinést nové povinnosti zaměstnavatelům, kteří naplní definici povinného subjektu. Tím budou zejména všichni zaměstnavatelé, zaměstnávající 50 a více zaměstnanců. Nejdůležitější povinností bude zřízení vnitřního oznamovacího systému, kam budou moci oznamovatelé (tzv. whistlebloweři) podávat oznámení o porušování předpisů, o kterém se dozvěděli v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností. Souvislost s prací nebo jinou obdobnou činností je zde vykládána široce, nejedná se pouze o zaměstnance povinného subjektu, ale například také o uchazeče o zaměstnání či obchodní partnery. O zřízení oznamovacího systému a způsobu, jakým lze oznámení podávat, musí povinný subjekt rovněž informovat způsobem, umožňujícím dálkový přístup.
Oznamováno podle návrhu má být jednání, u nějž je podezření, že naplňuje znaky trestného činu či že porušuje jiné právní předpisy nebo předpisy EU v některé z v návrhu vymezených oblastí. Rovněž byl schválen pozměňovací návrh, dle kterého se oznamování bude týkat i jednání, u nějž se oznamovatel domnívá, že naplňuje znaky přestupku, za nějž lze uložit pokutu s horní hranicí alespoň 100 000 Kč. Tento návrh byl přijat jako do jisté míry kompromisní po dlouhé debatě o tom, zdali se zákon má vztahovat i na oznamování přestupků.
Zaměstnavatel, jenž je povinným subjektem musí rovněž určit příslušnou osobu, která bude mít na starosti vyhodnocování přijatých oznámení a navrhování opatření k nápravě povinnému subjektu. Na příslušnou osobu tak budou kladeny relativně vysoké nároky z hlediska právních znalostí, jelikož bude na ní, aby vyhodnotila důvodnost oznámení, a to například z hlediska toho, zdali se jedná o porušení právního předpisu v některé ze zákonem vymezených oblastí, či možné výše pokuty u ohlášeného jednání, vykazujícího znaky přestupku. Je proto na místě doporučit, aby, nemá-li příslušná osoba právní vzdělání, konzultovala případné nejasnosti s právníkem.
Zaměstnavatelé s 249 a méně zaměstnanci mohou vnitřní oznamovací systém sdílet nebo využít vnitřní oznamovací systém zavedený jiným povinným subjektem. Povinnost určit příslušnou osobu tím však není dotčena.
V návrhu zákona je rovněž řešena problematika takzvaných odvetných opatření. Těmi se rozumí jakékoli negativní jednání či opomenutí vůči oznamovateli či jiným osobám jako je například osoba, která oznamovateli poskytla pomoc při zjišťování informací, oznamovatelův kolega či osoba blízká, učiněné jako odveta za podané oznámení. V návrhu je uveden demonstrativní výčet, jaká opatření jsou považována za odvetná. Jedná se například o rozvázání pracovního poměru, zrušení právního vztahu na základě dohody o výkonu práce mimo pracovní poměr, snížení mzdy, změna pracovní doby, přeložení nebo převedení na jinou práci atp.
Oznámení však musí obsahovat údaje o jménu, příjmení a datu narození, nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. Neobsahuje-li je, není příslušná osoba povinna se oznámením zabývat (to neplatí, je-li příslušné osobě totožnost oznamovatele známa). V předložených pozměňovacích návrzích byla řešena otázka toho, zda by se příslušná osoba neměla povinně zabývat i anonymními oznámeními, návrh však nebyl přijat. Příslušná osoba má povinnost zachovat o totožnosti oznamovatele mlčenlivost a totožnost oznamovatele tak nesmí sdělit povinnému subjektu ani jiné osobě. Oznamovateli, který podal anonymní oznámení, náleží ochrana vůči odvetným opatřením až od okamžiku, kdy jeho totožnost vyjde najevo.
Vzhledem k tomu, že lhůta pro transpozici směrnice uběhla téměř před rokem a půl, podala Evropská Komise 16. 3. 2023 na Českou republiku žalobu z důvodu nezavedení příslušné národní legislativy. Lze proto očekávat, že zbytek legislativního procesu bude rychlý a zákon o ochraně oznamovatelů bude brzy přijat a vyhlášen ve sbírce. Zákon by poté měl nabýt účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Pravděpodobným datem účinnosti se zatím jeví 1. 7. 2023. Zaměstnavatelé s 250 a více zaměstnanci budou povinni mít funkční vnitřní oznamovací systém již k datu účinnosti zákona, zatímco zaměstnavatelé s 50 až 249 zaměstnanci budou povinni zřídit vnitřní oznamovací systém do 15. 12. 2023.
