Vzhledem k tomu, že subvence ze třetích států narozdíl od subvencí poskytovaných členskými státy Evropské unie dosud nebyly regulovány, což mohlo vést k nerovným podmínkám a negativnímu dopadu na vnitřní trh EU, bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh, které vstoupilo v platnost 12. ledna 2023 a jehož většina ustanovení bude účinná od 12. července 2023. Notifikační povinnosti jednotlivých podniků zaváděné tímto nařízením pak nabydou účinnosti až 12. října 2023.
Cílem tohoto nařízení je zajistit rovné podmínky všech subjektů působících na vnitřním trhu EU a zabránit zvýhodňování cizích podniků při akvizicích podniků působících v EU a při získávání veřejných zakázek, a to zavedením nového režimu kontroly spojování podniků, povinnosti oznamovat subvence při účasti v zadávacích řízeních a rovněž poskytnutím možnosti Evropské komisi přezkoumávat zahraniční subvence z moci úřední.
Notifikace spojení podniků
Nařízení zavádí další proceduru kontroly spojování podniků ze strany Evropské komise, která může běžet paralelně s tradiční „merger control“ procedurou buď před Evropskou komisí nebo před příslušnými orgány na ochranu hospodářské soutěže (v České republice před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže), nebo i s novou procedurou kontroly zahraničních investic před příslušnými orgány členských států EU (v České republice pak před Ministerstvem průmyslu a obchodu, případně vládou České republiky, na základě zákona č. 34/2021 Sb., o prověřování zahraničních investic).
Nařízení tak ukládá dotčeným podnikům povinnost notifikovat Evropskou komisi o spojení podniků, jehož definice je v podstatě totožná s definicemi uvedenými v nařízení o „merger control“ a v zákoně o ochraně hospodářské soutěže, v případě, že alespoň jeden z nich (tj. účastník fúze, nabývaný podnik nebo společný podnik usazený v Unii) dosahuje v EU obratu nejméně 500 milionů eur a zároveň byly v období 3 let před uzavřením smlouvy oznámením veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytím kontrolního podílu poskytnuty od třetích zemí nabyvateli podniku, nabývanému podniku, účastníkům fúze, podnikům tvořícím společný podnik nebo společnému podniku souhrnné finanční příspěvky ve výši přesahující 50 milionů eur.
Finančním příspěvkem se rozumí jakákoliv výhoda poskytnutá ze strany třetí země podniku vykonávajícímu hospodářskou činnost na vnitřním trhu a který je právně nebo fakticky omezen na jeden nebo více podniků nebo odvětví. Pojem třetí země je pak chápán velmi široce a zahrnuje ústřední vládní instituce a orgány veřejné moci na všech ostatních úrovních a jakékoli zahraniční veřejné nebo soukromé subjekty, jehož činnosti lze připsat třetí zemi.
Evropská komise ve vztahu k zamyšlenému spojení podniků zkoumá, zda finanční příspěvek třetí země narušuje vnitřní trh (např. pokud může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a pokud tím skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu), přičemž za tím účelem posuzuje hlavně výši a povahu zahraniční subvence, její účel, podmínky s ní spojené a její využití na vnitřním trhu, situaci podniku, včetně jeho velikosti, dotčených trhů a odvětví a úroveň a vývoj hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu.
Nařízení rovněž stanoví kategorie zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh, a to subvence podnikům v potížích, bez kterých by v krátkodobém nebo střednědobém horizontu pravděpodobně ukončily svou činnost, subvence ve formě neomezené záruky za dluhy co do výše nebo doby trvání, opatření na financování vývozu, které není v souladu s Ujednáním OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech, subvence přímo usnadňující spojení podniků a subvence, které umožňují podniku podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, na základě níž by mu mohla být zadána relevantní zakázka.
Na druhou stranu nařízení stanoví, že zahraniční subvence nižší než 4 miliony eur za období tří po sobě následujících let pravděpodobně nenaruší vnitřní trh a zahraniční subvence, které nepřekročí limit podpory de minimis ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1407/2013, tj. částku 200 tisíc eur na jeden podnik v tříletém období, nebo které jsou zaměřeny na nápravu škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi nenarušují vnitřní trh.
Spojení podniků, které je nutné notifikovat, pak nemůže být uskutečněno dříve, než Evropská komise příslušný případ posoudí, resp. ve stanovených lhůtách rozhodně o nevznesení námitek nebo o závazcích přiměřených a dostačujících k úplné a účinné nápravě narušení vnitřního trhu. Porušení této povinnosti je spojeno s podstatnými sankcemi, a to včetně pokuty až do 10 % celkového obratu podniku za minulé účetní období a povinnosti již uskutečněné spojení zrušit.
Notifikace v případě účasti v zadávacích řízeních
Nařízení dále zavádí povinnost podniků, a to včetně hlavních poddodavatelů prostřednictvím hlavního dodavatele, oznámit Evropské komisi prostřednictvím zadavatele obdržené subvence při účasti v zadávacím řízení a při ucházení se o veřejnou zakázku zadávanou v dynamickém nákupním systému, pokud je odhadovaná hodnota veřejné zakázky, rámcové dohody nebo jednotlivé zakázky v rámci dynamického nákupního systému alespoň 250 milionů eur bez DPH a zároveň souhrnné finanční prostředky poskytnuté za třetí zemi v průběhu tří let před tímto oznámením činily alespoň 4 miliony eur. Pokud se zadavatel rozhodne rozdělit zakázku na části, uplatní se oznamovací povinnost v případě, že jsou splněny všechny výše uvedené podmínky a současně hodnota příslušné části zakázky nebo souhrnná hodnota všech částí, o něž uchazeč žádá, je rovna nebo vyšší 125 milionům eur.
Pokud příslušný podnik nemá povinnost oznamovat Evropské komisi obdržené subvence, předloží prohlášení, v němž uvede seznam všech obdržených zahraničních prostředků, a potvrdí, že tyto nepodléhají oznamovací povinnosti.
Nařízení rovněž stanoví, že zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo, je-li vedeno řízení bez předchozího uveřejnění oznámení, v zadávací dokumentaci, že se na příslušné podniky vztahuje oznamovací povinnost podle tohoto nařízení, nicméně pokud toto prohlášení není učiněno, není tím dotčeno použití tohoto nařízení na zakázky spadající do jeho působnosti.
Evropská komise ve vztahu k zadávacímu řízení zkoumá obdobným způsobem jako v případě spojení podniků, zda finanční příspěvek třetí země narušuje vnitřní trh. V průběhu šetření Evropské komise sice mohou probíhat jednotlivé procesní kroky v rámci zadávacího řízení, zakázka však nemůže být zadána, dokud Evropská komise případ neposoudí, resp. ve stanovených lhůtách nerozhodne o nevznesení námitek nebo o závazcích přiměřených a dostačujících k úplné a účinné nápravě narušení vnitřního trhu. Porušení povinnosti oznámit zahraniční finanční prostředky nebo obcházení, případně pokus obejít oznamovací požadavky, je spojeno s podstatnými sankcemi, a to včetně pokuty až do 10 % celkového obratu podniku za minulé účetní období.
Přezkoumávaní zahraničních subvencí z moci úřední
Kromě pravomocí, které má Evropská komise v důsledku notifikací popsaných výše, může sama zahájit šetření z moci úřední i bez předchozích oznámení, případně si může vyžádat oznámení i u spojování podniků a zadávacích řízení, která nedosahují stanovených prahových hodnot (tj. 500 milionů eur obratu v případě spojování podniků a 250 milionů eur hodnoty zakázky v případě zadávacího řízení).
