Ve svém nedávném rozsudku č.j. 10 C 13/2023-1 ze dne 11. října 2023[1] se Městský soud v Praze zabýval otázkou, zdali osoba může být označena za autora grafiky, kterou vytvořila prostřednictvím umělé inteligence a nárokovat si veškerá s tím spojená práva.

V uvedené věci byla na základě vstupu žalobce vytvořena prostřednictvím programu DALL-E grafika, která byla následně užita žalovaným na jeho webových stránkách. Vstup žalobce pro vytvoření tohoto grafického výstupu zněl: „vytvoř vizuální zobrazení dvou stran, které podepisují obchodní smlouvu ve formálním prostředí, například v konferenční místnosti nebo v kanceláři advokátní kanceláře v Praze. Ukaž pouze ruce.“

Žalobce se v této souvislosti domáhal práv, která by mu jako autorovi grafiky náležela z § 40 odst. 1 zákona č. 121/2000Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „AZ“), konkrétně na určení, že žalobce je autorem uvedené grafiky, uložení povinnosti žalovanému na odstranění grafiky ze svých webových stránek a zákazu dalšího jednání, způsobilého ohrozit nebo jinak zasáhnout do práva žalobce jako autora. Městský soud V Praze uvedenou žalobu ve všech bodech zamítl.

Ve svém rozsudku soud dochází k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že grafika byla vytvořena právě na základě jeho konkrétního vstupu, jelikož tuto skutečnost dokládal pouze svým osobním prohlášením a ani na dodatečnou výzvu soudu nepředložil jakýkoli další důkaz. Takovým důkazem mohl být například notářský zápis se screenem obrazovky, na kterém by byl zachycen v žalobním petitu uvedený vstup zadaný do DALL-E společně s následným výstupem vygenerovaným umělou inteligencí.

Důležitá otázka samotné možnosti autorství k uvedenému dílu je pak v rozsudku řešena obiter dictum. Soud konstatuje, že grafika vytvořená umělou inteligencí nepředstavuje autorské dílo ve smyslu § 2 AZ, neboť nesplňuje jeho pojmové znaky, nejedná se totiž o ojedinělý výsledek tvůrčí činnosti autora. Dílo nebylo vytvořeno žalobcem, ale umělou inteligencí, jež sama o sobě autorem být nemůže, jelikož není osobou, natož fyzickou. (Autorem není ani společnost OpenAI, stojící za DALL-E, která ve svých podmínkách pro užívání převádí potencionální autorství k výstupům umělé inteligence na osobu zadávající vstup.[2])

O vstupu samotném soud dále konstatuje, že na něj lze nahlížet jako na námět díla či myšlenku ve smyslu § 2 odst. 6 AZ, jež však sama autorským dílem není. Jelikož je autorské právo právem absolutním, příslušejícím fyzické osobě, která dílo vytvořila, nemůže se již z podstaty věci jednat o autorské dílo, nebyl-li obrázek vytvořen žalobcem osobně. Soud má tedy za to, že obrázek není autorským dílem natožpak autorským dílem žalobce. Rozsudek je pravomocný a žádná ze stran proti němu ve lhůtě nepodala odvolání.[3]

Uvedené rozhodnutí je v souladu s v jádru podobným v minulosti diskutovaným tématem, kterým je možnost vytvoření autorského díla zvířetem. Namaluje-li zvíře obraz či zmáčkne-li spoušť a pořídí fotografii, nejedná se o autorské dílo, protože zvíře není fyzickou osobou a jeho výtvor není výtvorem osoby, která zvíře či fotoaparát vlastní a nelze jakkoli dovodit, že se jedná se o vyjádření odrazu osobnosti této osoby jako autora.[4][5] Uvedený výklad k dílům vytvořeným zvířaty je možné obecně vztáhnout ke všem dílům, na jejichž vzniku se nepodílel lidský prvek.

K problematice otázky výstupů umělé inteligence a autorství k nim jsme se věnovali již v článku z března loňského roku, byť ve spojitosti s jazykovými modely pro automatické generování textu.[6] V tomto článku docházíme k závěru, že vstup, na jehož základě je výstup generován, musí odrážet dostatečnou tvůrčí kreativitu autora, aby mohl být považován za autorské dílo[7] či naopak výstup musí být osobou upraven natolik, že je schopen naplnit standard ochrany autorských práv. V případě generování textových výstupů by tak teoreticky mělo být možné nabýt k výstupu autorství, je-li tento výstup například korekcí či drobnou úpravou ve vstupu zadaného textu. Za tímto účelem lze například zadat pokyn: „Oprav v následujícím textu gramatické chyby a interpunkci s využitím pravidel spisovné češtiny a zároveň přeformuluj text v místech, kde dochází k opakování stejných sloves: [text].“ K nabytí autorských práv však zjevně nebude postačovat pokyn: „Napiš divadelní tragédii o pěti dějstvích.

Polemika nad autorstvím k textovým výstupům je tak dle názoru autora tohoto článku možná a v konkrétních případech vázána na atribut podílu tvůrčí kreativity autora na výstupu umělé inteligence, respektive, zdali je tento atribut již dostatečně obsažen v zadaném vstupu, který je již sám o sobě výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti, odrážejícím autorovu osobnost. V otázce autorství ke grafickým výstupům generativních modelů typu DALL-E by rovněž mělo být možné nad potencionálním autorstvím uvažovat, je-li změna jen dílčí a původní autorův vstup je již autorským dílem sám o sobě, například je-li do grafického modelu nahrána fotka nebo obrázek s pokynem: „Zesil barevný kontrast a zvyš ostrost“. V takovýchto případech lze hovořit o tom, že je grafický model využíván jako nástroj obdobně jako například Photoshop či Snapseed a pouze autorské dílo upravuje či dotváří. Jedná-li se však o vygenerování obrázku nebo grafiky na základě textového vstupu „od nuly“, lze na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze říci, že se nebude jednat o autorské dílo a vstup pro vygenerování obrázku bude posouzen pouze jako námět či myšlenka ve smyslu § 2 odst. 6 AZ.

Rozsudek Městského soudu v Praze je tak nepochybně významný, jelikož se zabývá dosud neupravenou problematikou umělé inteligence ve vztahu k autorství. Je však třeba vyčkat na další podobná rozhodnutí, která by více specifikovala potenciální hranici (či spíše hraniční pásmo), od které by si osoby, využívající umělou inteligenci k podpoře svého tvůrčího procesu, mohly nárokovat autorství díla, pokud by takové dílo dostatečně odráželo jejich jedinečnou tvůrčí činnost.

[1] https://www.justice.cz/documents/14569/1865919/10C_13_2023_10/108cad3e-d9e8-454f-bfac-d58e1253c83a

[2] https://openai.com/policies/terms-of-use

[3] https://infosoud.justice.cz/InfoSoud/public/search.do?type=spzn&typSoudu=os&krajOrg=MSPHAAB&org=&cisloSenatu=10&druhVec=c&bcVec=13&rocnik=2023&spamQuestion=23&agendaNc=CIVIL

[4] https://web.archive.org/web/20140807083811/http://lightbox.time.com/2014/08/06/monkey-selfie/

[5] https://www.csmonitor.com/Technology/Tech-Culture/2014/0822/US-government-Monkey-selfies-ineligible-for-copyright

[6] https://blog.peterkapartners.com/chatgpt-z-pohledu-autorskeho-prava/

[7]K tomu, aby mohl být duševní výtvor považován za vlastní výtvor svého autora, musí odrážet jeho osobnost – tak je tomu tehdy, pokud mohl autor při realizaci díla vyjádřit své tvůrčí schopnosti prostřednictvím rozhodnutí učiněných na základě své tvůrčí svobody“ Rozsudek ESD C-469/17