Dne 24. ledna předložila vláda poslanecké sněmovně návrh zákona o preventivní restrukturalizaci zpracovávající směrnici o restrukturalizaci a insolvenci[1] a nařízení o insolvenčním řízení.[2] Cílem preventivní restrukturalizace (dále jen „PR“) je umožnit podnikatelům ve finančních potížích pokračovat ve svém podnikání a vyřešit složitou ekonomickou situaci prostřednictvím flexibilního nástroje nabízejícího širokou škálu restrukturalizačních opatření. Podnikatelé by tak měli mít ve spolupráci se svými věřiteli možnost začít nepříznivou finanční situaci včas řešit a odvrátit hrozící úpadek za současného zachování životaschopnosti svého podnikání. PR je tedy prostředkem, směřujícím k předejití a odvrácení úpadku a nikoli jeho řešení.

Právo podat návrh na zahájení PR náleží pouze samotnému podnikateli, který se dostane do finančních potíží s pravděpodobností úpadku. Restrukturalizovány mohou být všechny obchodní korporace s výjimkou těch uvedených v § 3 odst. 2. Návrh zákona však narozdíl od úpravy v jiných členských státech EU jako například v Německu, Rakousku či Nizozemí nepočítá s možností PR pro podnikající fyzické osoby.

Podmínkou zahájení a pokračování v PR je dobrá víra podnikatele, že jeho plán restrukturalizace skutečně zabrání úpadku. Podnikatel zároveň musí čelit finančním potížím, které nepříznivě ovlivňují provoz jeho podniku a které mají potenciál dosáhnout intenzity úpadku pouhým plynutím času. Nesmí však již být v platební neschopnosti. V takovém případě nemůže využít PR a je povinen svůj úpadek řešit postupem dle insolvenčního zákona. Úpadek ve formě předlužení sice v PR nebrání, nezbavuje ale podnikatele odpovědnosti za porušení povinnosti podat insolvenční návrh.

PR se zahajuje písemnou výzvou podnikatele k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu adresovanou věřitelům spolu se sanačním projektem. Zahájení PR je podnikatel rovněž povinen oznámit restrukturalizačnímu soudu.

V rámci sanačního projektu je na podnikateli, aby vymezil, kterých věřitelů a jakých konkrétních pohledávek se PR dotkne. To je rozdíl oproti insolvenčnímu řízení, kde pro věřitele platí opt-in a mohou své pohledávky do řízení sami přihlašovat. Podnikatel by tak měl věřitele oslovit s nabídkou na vyjednávání a označit, která práva budou jeho předmětem. Zároveň by měl odůvodnit, proč se rozhodl některé věřitele a jejich pohledávky v rámci PR nezahrnout.

V zásadě platí, že v rámci PR řídí podnikatel i nadále své podnikání. Může tak pokračovat ve své činnosti a vykonávat svá dispoziční oprávnění a společníkům zůstávají jejich vlastnické podíly. Ve vymezených situacích bude nicméně podnikateli soudem jmenován restrukturalizační správce působící v postavení nezávislého procesního subjektu plnícího kontrolní a analytickou funkci. Správce bude jmenován například, pokud podnikatel předloží restrukturalizační plán, který věřitelé nepřijali, věřitel podá žádost o prozatímní přezkum, nebo pokud to podnikatel či většina věřitelů navrhne.

Podnikatel bude moci podat u restrukturalizačního soudu návrh na vyhlášení všeobecného moratoria od zahájení PR do doby nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu. Po dobu trvání všeobecného moratoria není možné proti podnikateli zahájit insolvenční řízení na základě návrhu věřitele a není rovněž možné nařídit, zahájit nebo provést výkon rozhodnutí postihující majetek ve vlastnictví podnikatele. Cenou za všeobecné moratorium však pro podnikatele bude ztráta neveřejnosti řízení, jelikož bude jeho vyhlášení zveřejněno v rejstříku. Stejných účinků, ale pouze vůči konkrétnímu věřiteli, bude také možno dosáhnout prostřednictvím individuálního moratoria. To má spíše povahu předběžného opatření a do neveřejnosti řízení se nepromítne. Bylo-li vyhlášeno moratorium a soud to bude považovat za nezbytné pro ochranu zájmů věřitelů, může v takovém případě podnikateli jmenovat restrukturalizačního správce.

Důležitou součástí PR jsou jednotlivá restrukturalizační opatření. Cílem těchto opatření je na základě realistických předpokladů zachovat nebo obnovit životaschopnost závodu. Restrukturalizační opatření zahrnují restrukturalizaci aktiv, závazků, vlastního kapitálu nebo provozní změny. Příkladem restrukturalizačních opatření může být prodej majetkových hodnot podnikatele, prodloužení splatnosti závazků či navýšení základního kapitálu. Navrhovaná opatření bude podnikatel povinen předložit věřitelům alespoň v hrubých rysech již v rámci sanačního projektu a podrobně poté v restrukturalizačním plánu.

O přijetí restrukturalizačního plánu věřitelé hlasují v příslušných třídách, kde má každý věřitel jeden hlas za každou 1 Kč z výše své pohledávky. Podnikatel proto bude povinen vyčíslit i nepeněžité pohledávky. Restrukturalizační plán musí být přijat všemi věřitelskými třídami. V rámci každé věřitelské třídy je pak nutné, aby věřitelé hlasovali pro přijetí alespoň 75% většinou hlasů. Přijatý restrukturalizační plán musí být následně potvrzen soudem.

Restrukturalizační plán se dělí na část popisnou a část závaznou. Popisná část obsahuje údaje o podnikateli, jeho jmění, důvodech a rozsahu finančních potíží, jakož i odůvodnění, proč má navrhovaná restrukturalizace šanci zabránit úpadku, obnovit životaschopnost podniku a zajistit věřitelům výhodnější postavení. Rovněž je zde uveden seznam věřitelů a jejich třídy. Závazná část obsahuje podrobný popis opatření k restrukturalizaci a dobu jejich trvání, dopad PR na zaměstnance jakož i postup, který bude dodržen v případě, že tento plán nebude přijat.

Výhodou PR pro podnikatele bude mimo jiné i její neveřejnost. Podnikatel proto bude v rámci PR uchráněn negativní publicity, která imanentně provází insolvenční řízení. Může se však svobodně rozhodnout i pro veřejný průběh. Proč by se však podnikatel pro takový průběh rozhodl? Veřejná PR spadá díky svému atributu veřejnosti do působnosti nařízení o insolvenčním řízení a benefitem zde tak bude automatické uznávání a vykonávání rozhodnutí i v ostatních členských státech EU.

Návrh prošel druhým čtením a v době psaní tohoto článku k němu zatím byly předloženy dva pozměňovací návrhy. Účinnost zákona je stanovena na den následující po dni jeho vyhlášení. Zatím nelze s jistotou určit, kdy bude zákon přijat, avšak vzhledem k tomu, že lhůta pro transpozici směrnice o restrukturalizaci a insolvenci uplynula již v polovině července loňského roku, je pravděpodobné, že legislativní proces bude pokračovat bez větších zdržení a zákona bychom se tak mohli dočkat již během léta tohoto roku.

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132

[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení