Do legislativního procesu vstoupí návrh zákona o hromadném řízení, který si klade za cíl obohatit český právní řád o institut hromadných žalob, jenž má své kořeny v anglosaské právní kultuře. Návrh zákona transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, jejíž lhůta pro implementaci uplynula dne 25. prosince 2022. Jedná se již o druhý legislativní návrh zákona o hromadném řízení, předchozí vláda přišla s návrhem zákona, jenž se dostal do prvního čtení v poslanecké sněmovně, avšak jeho projednávání bylo přerušeno v souvislosti s koncem funkčního období předchozího kabinetu.

Principem hromadných žalob je, že pokud je protiprávním jednáním či stavem zasažen větší okruh osob, mohou se všechny takto poškozené osoby s pomocí hromadné žaloby obrátit na soud a o nárocích všech poškozených bude rozhodnuto v rámci jednoho řízení, čímž se předchází situaci, kdy musí soudy řešit nespočet skutkově i právně obdobných případů. Návrh rovněž stanovuje, že v hromadném řízení se projednávají pouze spory, vyplývající z právních poměrů mezi podnikatelem a spotřebitelem. Hlavním rysem tak je seskupení slabších jednotlivců za účelem snížení informační a finanční asymetrie, která je pro spory mezi spotřebitelem a velkým podnikatelem typická. Zákon může pomoci především v případech, kdy se samostatné soudní spory spotřebitelům kvůli minoritním částkám nevyplatí a ti by se tak svých nároků nedomáhali.

Volání po zavedení tohoto institutu do našeho právního řádu jsme mohli v posledních letech sledovat stále častěji, za zmínku stojí případ klientů zkrachovalé Bohemia Energy, kteří se ocitli v režimu dodavatele poslední instance, z čehož jim vznikla škoda.

Současná verze návrhu je stručnější než ta předchozí a nesnaží se jít nad rámec směrnice. Hlavní změnou oproti předchozímu návrhu je čistě přihlašovací princip (opt-in). Přihlašovací princip dává možnost všem poškozeným, kteří chtějí uplatnit stejný nárok vůči jednomu žalovanému, se aktivně přihlásit k ochraně svých práv. Předchozí návrh obsahoval kromě verze přihlašovací i verzi odhlašovací (opt-out), jež naopak postavena na tom, že nahrazuje autonomii vůle jednotlivce a všechny dotčené osoby se automaticky považují za žalující stranu, pokud se samy neodhlásí. To bylo kritizováno pro popírání základních soukromoprávních principů jako autonomie vůle jednotlivce, zásada vigilantibus iura či čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jež staví možnost domáhat se práva na aktivním jednání dotčeného jedince.

Skupina bude muset sestávat z minimálně 20 osob a budou muset být v řízení zastoupeny tzv. neziskovou osobou. Nezisková osoba je osoba právnická, zapsaná na seznamu vedeném Evropskou komisí, která je oprávněna podávat hromadné žaloby, a to i v dalších členských státech EU.  Nezisková osoba tak bude v rámci hromadného řízení zastávat roli žalobce a vlastním jménem zastupovat jednotlivé nároky.

Neziskové osoby také budou přebírat celou odpovědnost soudního řízení. V případě neúspěchu v řízení tak budou hradit veškeré náklady protistrany. V případě úspěchu jim bude přiznána odměna z vysouzené částky. Zde návrh čelí určité kritice za nedostatečné ocenění neziskových osob, které přebírají veškeré riziko, nemohou generovat samy zisk a operují tak s omezenými prostředky. Návrh navíc obsahuje dvě varianty stropu procentuální výše odměny neziskové osoby a to 5 % a 25 %. V případě stropu 5 % z přisouzeného plnění bude nezisková osoba v mnoha případech sotva schopna pokrýt náklady řízení a riziko s ním spojené.

Financování neziskových osob bude rovněž podléhat přezkumu. Osoba, jež finance poskytla by neměla být závislá na žalovaném a rovněž být jeho konkurentem. Pokud jsou prostředky poskytnuty právnickou osobou, ověřuje se i její skutečný majitel.

Institut hromadných žalob bude v našem právním řádu novinkou, řešící situace, které doposud bylo možné řešit jen skrze žaloby individuální. Kořeny institutu sahají do práva anglosaského, a tak se jedná o novinku i z hlediska postupného zavádění tohoto institutu v právu kontinentálním. Přijetí návrhu zákona je předpokládáno již na tento rok.

Author

  • Barbora focused on commercial law, litigation and arbitration and is a member of the firm`s litigation and insolvency practice. Barbora had co-managed the Prague PETERKA & PARTNERS office as a Partner and Deputy Director since 2016. In 2018, Barbora was appointed Director for the Czech Republic office. She is the Leader of the Litigation and Insolvency practice at PETERKA & PARTNERS. Barbora has represented local and foreign clients in many commercial disputes before courts and arbitration tribunals, including international arbitrations under ICC, UNCITRAL and VIAC Rules. She has coordinated a number of litigations before French courts in cooperation with French law firms and also provides day-to-day advisory to major clients and international client groups related to their commercial activities in the Czech Republic. Barbora joined the firm after her studies at the Faculty of Law in Prague and the Faculty of Law in Nancy, France.

    Všechny články autora urbancova@peterkapartners.cz CV